mapa
poende

Meteorologická stanice Lysá hora

Meteorologická stanice z televizního vysílače
Meteorologická stanice z televizního vysílače
Zájemci o odborné exkurze na meteorologické stanici Lysá hora klikněte ZDE.

Meteorologická pozorování na vrcholu Lysé hory


Pravidelné denní měření některých meteorologických prvků (množství spadlých srážek, teplota vzduchu, výška nově napadlého sněhu a celková výška sněhové pokrývky) bylo na Lysé hoře zahájeno dne 15. července 1897. Měřilo se 3x denně a zaznamenávalo (tehdy ještě v němčině) do srážkoměrného výkazu. Prvním pozorovatelem byl pan Jaroslav Winkler z Albrechtovy chaty. Pozorovatelé se střídali tak, jak se střídali nájemci nebo číšníci na Albrechtově chatě a tomu odpovídala i různá kvalita pozorování. Od listopadu 1918 se začaly výkazy odesílat do Státního ústavu meteorologického v Praze.

Během války zde s přestávkami pozorovali počasí němečtí vojáci obsluhující na Lysé hoře zesilovačku rádiového spojení. Po válce zde pak naše armáda zřídila leteckou meteorologickou stanici (LMS). Stanice byla v dřevěném srubu, kde osádka žila i pracovala až do roku 1953. Od 25. února 1947 začalo první řádné pozorování a předávání zpráv o počasí ústředí.


Profesionální meteorologická stanice

V roce 1954 byla dokončena stavba nové budovy meteorologické stanice. Prvním vedoucím MS Lysá hora byl pan Karel Slezák, pozorovatelem pan Ladislav Hrtoň. Dne 6. října 1954 v 07 hodin SEČ se začalo na nové stanici s pravidelným měřením, pozorováním počasí a předáváním povětrnostních zpráv. Sloužilo se jen od 7 do 21 hodin. Stanice byla vybavena novými přístroji, jako např. anemografem, váhovým sněhoměrem aj. Od 1. ledna 1969 byl na stanici zaveden nepřetržitý 24 hodinový provoz. Ve službě se střídalo pět pozorovatelů. Od 1. ledna 2011 byl na stanici zaveden kombinovaný provoz, což znamená, že v noci není lidská obsluha a stav počasí zaznamenávají automatická čidla. Počet pozorovatelů klesl na čtyři.

V lednu 1990 skončilo předávání zpráv pomocí rádiostanic a do provozu byl uveden dálnopis, čímž se předávání zpráv značně zjednodušilo. Od března pomáhají se zpracováním dat a předávání zpráv počítače.

V září 1991 byla v severním rohu zahrady MS na betonovém sloupku instalována kamera Astronomického ústavu akademie věd Ondřejov, ke snímání bolidů. V říjnu 1994 byla poblíž meteorologických budek instalována sonda na měření dávkového fotonového příkonu (RAD).
Od září 1995 dochází ke změně v měření čistoty ovzduší. Množství oxidů síry a polétavého prachu se zjišťuje tzv. suchou cestou pomocí speciálních filtrů. Postupem času se přestal polétavý prach měřit a zůstalo měření oxidů síry. V únoru 1996 bylo na střeše stanice instalováno automatické větroměrné čidlo. Tím byla započata etapa automatického provozu. Ostatní automatická čidla byla zprovozněna v červnu 1998 společně s novým počítačovým programem pro měření a zpracování meteorologických dat. Automaticky se nyní měří teplota, vlhkost a tlak vzduchu, směr a rychlost větru, množství srážek a délka slunečního svitu. Původní klasické meteorologické přístroje slouží pouze k občasným srovnávacím měřením a jako záloha pro případ poruchy automatického sytému. Od roku 2005 se měří výška spodní základny mraků pomocí přístroje Ceilometr, v stejném roce byl instalován senzor počasí PWD22.
Nastala nová éra meteorologických pozorování.



Počasí a klima Lysé hory


Průměrná roční teplota vzduchu na Lysé hoře je 2,6 °C. Zatím nejchladnější byl rok 1902, kdy byla průměrná roční teplota pouze 0,4 °C, nejtepleji bylo v roce 2002 s průměrnou teplotou 4,4 °C.
Nejteplejším měsícem v roce je červenec s průměrnou teplotou 11,7 °C a nejchladnějším měsícem leden s průměrnou teplotou -6,1 °C.
Absolutní maximum teploty vzduchu 29,5 °C bylo na Lysé hoře naměřeno 8. srpna 2013, absolutní minimum -30,9 °C dne 9. února 1956.

Lysá hora patří mezi nejdeštivější místa u nás. Za rok zde spadne průměrně 1459,2 mm srážek.
Nejvíce srážek (2254,7 mm) zatím spadlo v roce 1913, nejméně (1071,7 mm) v roce 1992. Nejvíce srážek za měsíc spadne v červenci s průměrem 203,1 mm, nejméně v únoru s průměrem 88,2 mm.
Maximum srážek za měsíc 811,5 mm spadlo v červenci 1997 (katastrofální povodně na Moravě a ve Slezsku), minimum pak 1,8 mm v říjnu 1951. Na Lysé hoře jsou za rok průměrně 224 dny se srážkami. Nejvíc prší v květnu (21 dnů), nejméně v září (15 dnů).
Absolutní denní maximum spadlých srážek bylo dne 6. července 1997 - 233,8 mm, tedy zhruba tolik co naprší jindy za celý červenec.

Na Lysé hoře sněží průměrně 108 dnů v roce. Sníh (alespoň 1 cm) zde leží většinou 171 den v roce. Nejdéle, 213 dnů, zde sníh ležel v zimním období 1974/75 a nejméně, 101 den v zimě 1989/90.
V dlouhodobém průměru zde bývá maximální výška sněhové pokrývky během jedné zimy 196 cm. Nejvíce sněhu bylo na Lysé hoře v zimním období 1910/11 (maximální výška sněhu 491 cm), nejméně zimě 1925/26 (65 cm).
Nejvíc sněhu během jediného dne, 90 cm, napadlo dne 8. listopadu 1952.

Průměrná vlhkost vzduchu na Lysé hoře je 84 %, v zimním období se blíží až k 90%, v letním období pak klesá i pod 80%.

Délka slunečního svitu na Lysé hoře je průměrně 1534,9 hodin za rok. Během roku je zde 113 dnů bez slunečního svitu, nejvíce v prosinci 18 dnů, nejméně v srpnu 3 dny.

Během roku je obloha na Lysé hoře pokryta oblačností průměrně ze 71 %. Nejzamračenější byl rok 1966 (79%), naopak nejméně zamračeno bylo v roce 1982 (61%). Z měsíců je nejvíce oblačnosti v listopadu ( kolem 80%), nejméně oblačnosti se vyskytuje v srpnu (cca 65%).

Vítr

Díky své poloze a výšce je vrchol Lysé hory značně větrným místem. Roční průměrná rychlost větru na Lysé hoře je 6,7 m/s. Nejvyšší měsíční průměr je v lednu 8,0 m/s, nejnižší v letních měsících 5,2 m/s. Absolutně nejvyšší náraz větru byl 44 m/s dne 6.května 1968.
Silný vítr je charakterizován jako vítr, jehož průměrná síla podle Beaufertovy stupnice činí 6 až 7 stupňů, to je 10,8 - 17,1 m/s. Během roku je dnů se silným větrem průměrně 165. Měsíc s nejvyšší četností výskytu těchto dnů jsou leden a prosinec (19 dnů). Měsíc červenec má průměrně pouze 8 těchto dnů.
Na Lysé hoře je převládajícím směrem větru směr západní (19,2% relativní četnosti směru větru) a jižní (18,5% četnosti). Významný je také směr severní (14,8%) a severozápadní (13,9%). Nejnižší hodnota relativní četnosti směru větru (5%) připadá na směr východní. Bezvětří bylo zaznamenáno v 2,4% měření.

Mlha se na Lysé hoře vyskytuje průměrně 273 dnů v roce. Nejvíce v prosinci (27 dnů), nejméně v červnu, červenci, srpnu a září (20 dnů).

První námraza se objevuje již v září, poslední vzniká v červnu. Průměrně se na Lysé hoře vyskytuje námraza ve 136 dnech - nejvíce v lednu (26 dnů) a prosinci (25 dnů). Při déletrvajících podmínkách, potřebných pro vznik námrazy, dosahuje její síla několika desítek centimetrů. V této době je velmi nebezpečný pohyb okolo vysílače, kdy při větru padají z věže kusy námrazy.

Bouřka se ročně vyskytuje průměrně v 37 dnech, nejvíce v červnu (10 dnů) a červenci (9 dnů). V zimních měsících je výskyt minimální.

Meteorologická stanice na leteckém snímku.

NAVRCHOLU.czNAVRCHOLU.czNAVRCHOLU.cz

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

UPŘESŇUJÍCÍ ODKAZY

LOKALIZACE

SOUŘADNICE WGS-84

  • Severní šířka: 49° 32´ 46.20¨
  • Východní délka: 18° 26´ 52.00¨

ukázat na mapě

Hledej další objekty v okruhu do km
NADMOŘSKÁ VÝŠKA: 1320.00 m
DALŠÍ INFORMACE: http://www.chmi.cz

AKTUALIZACE: Vladimír Ondruch (Lysá hora) 151, 02.04.2015 v 19:01 hodin